na Blog.cz

Poslední článek jsem napsala 23. února, dva měsíce nic a teď zase článek, který se mi neskutečným způsobem nechce napsat, stejně jako se mi neskutečným způsobem nechce dělat absolutně nic. Ale včera jsem se odvážila sportovat a šla na trénink, po měsíci zase. Bolí mě celé tělo a asi se nezvednu z křesla v obýváku, kde sedím u plazmovky a píšu si tady, jelikož se mi záhadným způsobem porouchal monitor.  Ale za měsíc se budu procházet po ulicích Londýna a jelikož jsem opět ztratila vaše adresy, budete mi je muset opět zaslat, jinak k Vám domů žádný pohled nedorazí stejně jako od Klárky z loňska. 

Napsala jsem, že napíšu. Nenapsala. Mám pro to extra super vysvětlení. Čteš to tady jediná ty Marci a co nového víš. Vyhrála jsem olympiádu z českého jazyka. A že to bylo jenom školní kolo nemusí nikdo vědět, já jsem na sebe pyšná i tak :D Jely bych někam daleko. Těším se do Anglie a do Francie. A taky příští týden do toho Stříbra, i když nevím, jak se tam dostanu, když nemám peníze :D Heh. Minulý týden byl fakt náročný, furt sem se učila, celý víkend sem se učila do noci a nespala sem. Dostala jsem 0% z biologie, což se ještě nikomu nepodařilo, kvůli tomu kreténovi a je to sice moje chyba ale aspoň jsem si zachovala jsou čest :D A taky jsem se do nocí dívávala na hokej a taky vstávala ráno a tak. Zítra vstávám ve štyry, fakt vopruz.

Mám chuť napsat nějaký dojemný a pěkný článek, ale ten jsem napsala zhrubaa.. před rokem. Takže asi nic nebude, protože jsem slohově nezdatná. Já sem nezdatná tak všeobecně.. sportovně taky. Podávám nedostačující výkony v hodinách tělesné výchovy a že bych volejbalovala to už taky ne. Takže jaké z toho plyne ponaučení?

Žádné, správně.

Leden__ Začátek roku si už moc nepamatuju. Jenom jak jsme ve dvě ráno šly domů, a myslely jsme na strejčka Billyho. Povídala jsem ti, jak jsem strašně hloupá, že musím číst odstavec v knížce třeba čtyřikrát a že UŽ volají. Potom ples a jak mně tam moje maminka šmírovala, když sem se šla projít :D

Únor__ Na to, jak jsem tenkrát jela na hory snad nikdy nezapomenu. Nejvíc se strýčkem tam piráti sjezdovek, hlavně po těch neupravených, jak sme si rozmlátili držky a srazili se s bobovou dráhou, která byla nějakým způsobem pod dvěma metrama sněhu :D Jak moje šestiletá sestřenka převracela oči nad tím vtipným Paťom, který mi říkal cica, byl rád, že stojí na lyžích a vypadl z lanovky, když se snažil vystoupit, nebo jak jsem se učila na snowboardu a ten instruktor byl takový rozkoušek.

Březen__ Začátek "Krásných" šesti měsíců.. Moje první zfalšovaná omluvenka, jak jsme se obě vypařily do Lanžhota.. První přihlášení na facebook.com a velký výsměch stavům typu: Klára Krchňáková změnil svůj hlavní fotka.

Duben__ Panebože, byla jsem snad poprvé v životě pořádně opilá. Jiříkove narozky a já, která jsem snad přála všem, jenom ne jemu. A taky opilá Radka kamarádka, která pořád volala a chtěla skočit do nějakého kanálu. Chvilku na to Rock on ice 4, který byl úžasný. " v tom jedinom mieste v byte, tam sa nám darí, v našej intimite.." A abych nezapomněla.. Klárko, pamatuješ jak jsem za tebou přišla v tom Deichmannu? Jak jsem tě poznala podle tašky a nemohla jsem ani dýchat, protože sem si myslela, že se nikdy neuvidíme..

Květen__ Jak jsme si vyrazily na kole na soutok, myslely jsme že tam potkáme toho pochybného a místo toho tam byl jenom Pochylý. Naše akce na kole neměly chybu, třeba když jsme se ztratily, vyjela jsem na kole ten nejstrmější kopec co jsem kdy viděla a pak se nahoře rozhodla že bych se měla vrátit dolů, tak jsem se otočila, nastartovala kolo a když sem sjížděla kopec, tak jsem řvala: Vole, jedeme blbě! Tys na mě hleděla jak na blbečka, protože jsme jely dobře a já to musela vyšlápnout znova :D

Červen__ Jó, to se teprv děly věci. Třeba jak se ta holka rozhodla, že si prostě odletí za moře do Lasu Vegasu. Ale pak Bald <3 Jupík. Nejlepší tři dny, aspoň do té doby teda. Jak jsme byly celé rozrousínované, Bařenka se přikrývala oknem, když se za náma přišli podívat ti chlapci a při tom je Havlíková zmlátila deštníkem, který si tak úplně rozlámala. Ehm. Pamatuješ? Jak jsme si koncem měsíce začali psát.. Jenom proto, že máš pěkné příjmení..

Červenec__ A dovolenkovatění. Jednoduše.. Stálo to za to. Vážně mi tady chybí ty cikády, které řvou jako králíci, Patrik, Števo,se kterýma jsme chodily na vodárku, Riad, Omar, se kterýma jsme mluvily anglicky a kteří byli vážně boží, Lenka, která byla vtipná a měla hezké plavky, chlupatý domácí, který se nám vloupával do apartmánu, Marco a Emil, kteří nás zvali na víno a na džus, Sergej, který nás má rád a zval nás na meloun a Ali, který valí pořád do její sestry a má tam vážně dobrou zmrzlinu.. Když si vzpomenu na náš týdenní pobyt v Maslinici, tak se mi vybaví koktejly <ukradla jsem jim koktejlový lístek, mám ho na posteli>, které nám dělal ten krásný chlapec, který je idiot a radši dal přednost těm hnusným blondýnkám, vybaví se mi, jak jsem Papu učila šipku, jak jsme plavaly na ten sousední ostrov, jak jsem zmrzačila kraba, jak jsme utíkaly oknem a jak ti dva byli šílení.. Potom jsme odjeli do Živogošće, kde nás klidně mohl sežrat žralok, kde to Ivoš šíleně bojkotoval, kde se po nás všichni chlapci otáčeli, kde jsme chodily na nuda pláž, jak tam bylo plno starých dědků, které jsme vážně vidět nechtěly, kde jsme chodily na výborné večeře, kde jsme šli na diskotéku, ze které jsme utekly dřív než začala a kde to vážně žilo..
Nafotily jsme cca 800 fotek, ukradly jsme Jagodě citrony, lovily jsme mušle a zachraňovaly hvězdy..

Srpen__ A soustředko s paní trenérovou, která se česala podle stínu. Prostě další skvělé dny se slečnama volejbalistkama, Martínečíčíčkem, krokodýlem tygrem Bonym a panem Jarim. Už jenom tam ta cesta, jak se nám furt chtělo na záchod, kdoví z čeho, jak jsme místo na záchodě čůrali vedle benzínky, prostě jenom my, ti největší hajzli tam a ostatním museli tu benzínku otevřít :D Ta hnusná horka, naše krásná těla válející se v písku, v lepším případě na karimatkách, Zadar a Marička- největší čubička u bazénu s těma chlapcema Prostě v pohodě Jari, a tak no.

Září__ První ranní akce vyskoč z okna a utíkej k sousedům? Šura, jak jsi pro mě přišla a pak přišla Bára a já jsem doma řekla, že jdu v pět ráno běhat :D Už čtvrtý rok gympl, s tetinou v čele. Půl rok souznění skončil, jak jinak než mou vinou a bylo. Vlastně už nebylo. Potom břeclavské hody a vystoupení ektivit, jak tam byla strašná zima a musela jsem se zahřívat a ztratila jsem mobil, skoro. Né, že by mi to vadilo. A taky hody ve Tvrdonicích a v Lanžhotě, kde byl zas velký sraz a já jsem byla taak šťastná.

Říjen__ Čáááu! Jo, poštorenské hody a plno lidí, které jsem neznala. Jak jsme si strašně vyžehlily a nakulmovaly vlasy, pak jsme šli na jediný kolotoč toho večera a velký "imič" byl v háji. A příští víkend kostické hody, jak sme u nás spaly a utíkaly a jak to bylo dojemné a vtipné. Jo, v pátek to tady žilo.

Listopad__ Valtice a bylo to skvělé. Ta odpočítávací televize a taky váš balkon. To sou moje kartééz. No a abych nezapomněla, vyzvedla jsem si občanku, dostala jsem Frenkího a začaly kartéz vo velký.

Prosinec__ Je toho tolik, že se bojím, že na něco zapomenu.. Začínalo to Mikulášem potom Praha, kam jsme se jely podívat na strom, který jsme ani neviděly. Málem jsme se ztratily v metru a na Stodůlkách, nebýt mých skvělých orientačních schopností, a hlavně ta cesta zpátky, ti dva úchylní Angličani, jak si mysleli, že jim nikdo nerozumí Kovárna, kde jsem vlastně nebyla, nespala jsem vůbec v nějakém sklepě, nestála pořád řadu k baru s Mark nebo Tréšinkou, nezasekla se na tom tupém záchodě bez kliky a už vůbec jsem nebyla na nějakém balkoně. Tímto chci říct: Marky, díky, že jsme šly do kina na 2Bobule a že jsem u vás ve 22:00 mohla zalehnout a spát. Nakonec snad velice teplákové výpravy do všech konců Kostic a přilehlých vesnic.

Poslední den roku a já půlku odpoledne trávím tím, že píšu tady tento článek, který možná nakonec smažu, nebo aspoň promažu. Abych to ukončila, užijte si posledních pár hodin letošku, nejlíp s někým, je to nanic dívat se na Mejdan roku z obýváku ;)